| 18.11.2017 TJ Start Havířov - BK Krnov U17 57:73 (9:14, 24:37, 39:53) | | Sestava:Beeldman Tomáš 24bodů (trojky: 0, TH: 2/4, fauly: 5), Čepek Richard 20bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 2), Choma Jakub 13bodů (trojky: 1, TH: 0/0, fauly: 1), Štěpán Jan 6bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 5), Martin Křiva 4bodů (trojky: 0, TH: 2/2, fauly: 1), Šlosárek Filip 4bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 3), Kopecký Jan 2bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 2), Bajtek Vítězslav 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 0), Jelínek Patrik 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 0)
|
 Na čtvrtečním tréninku před zápasem nás bylo tak málo, že jsme uvažovali o přeložení tohoto utkání. Nakonec jsme dali do kupy alespoň 9 hráčů, přičemž někteří nastupovali po nemoci s omezením. Chtěli jsme do zápasu vstoupit aktivněji a rychle se dostat do vedení, ovšem trvalo nám hrozně dlouho než jsme se alespoň trochu dostali do rytmu. Spali jsme v obraně, přihrávali jsme soupeři z autu přímo do rukou, nedávali jsme tutovky. A tak jsme se se soupeřem neustále přetahovali o vedení. Ještě v 16. minutě jsme prohrával 26:24, když jsme si nechali dát zbytečně dvě trojky po sobě, ale pak jsme konečně na chvíli zabrali a šňůrou 15:0 jsme se ujali vedení 37:24. Vedení mohlo být mnohem vyšší, kdybychom nezmatkovali při zonpresu domácích. Takové chyby při přechodu do útoku dělají snad jen minižáci. Nechávali jsme se zavřít do pastí a vyloženě jsme darovali míče soupeři. Když jsme se konečně vzpamatovali a dokázali překonat obranný val Havířova, náš náskok utěšeně narůstal. V poslední čtvrtině jsme už vedli o 20 bodů a jen v závěru jsme nechali soupeře korigovat výsledek. A to díky tomu, že jsme nezachovali chladnou hlavu při výrocích rozhodčích. Zbytečně tak dáváme další šance protivníkovi. Prostě musíme ctít pravidlo, že faul je tehdy, když ho pískne sudí. I když to třeba vidíme jinak... |
Na čtvrtečním tréninku před zápasem nás bylo tak málo, že jsme uvažovali o přeložení tohoto utkání. Nakonec jsme dali do kupy alespoň 9 hráčů, přičemž někteří nastupovali po nemoci s omezením. Chtěli jsme do zápasu vstoupit aktivněji a rychle se dostat do vedení, ovšem trvalo nám hrozně dlouho než jsme se alespoň trochu dostali do rytmu. Spali jsme v obraně, přihrávali jsme soupeři z autu přímo do rukou, nedávali jsme tutovky. A tak jsme se se soupeřem neustále přetahovali o vedení. Ještě v 16. minutě jsme prohrával 26:24, když jsme si nechali dát zbytečně dvě trojky po sobě, ale pak jsme konečně na chvíli zabrali a šňůrou 15:0 jsme se ujali vedení 37:24. Vedení mohlo být mnohem vyšší, kdybychom nezmatkovali při zonpresu domácích. Takové chyby při přechodu do útoku dělají snad jen minižáci. Nechávali jsme se zavřít do pastí a vyloženě jsme darovali míče soupeři. Když jsme se konečně vzpamatovali a dokázali překonat obranný val Havířova, náš náskok utěšeně narůstal. V poslední čtvrtině jsme už vedli o 20 bodů a jen v závěru jsme nechali soupeře korigovat výsledek. A to díky tomu, že jsme nezachovali chladnou hlavu při výrocích rozhodčích. Zbytečně tak dáváme další šance protivníkovi. Prostě musíme ctít pravidlo, že faul je tehdy, když ho pískne sudí. I když to třeba vidíme jinak...
