BK Krnov

Historie klubu

Troška z historie košíkové v Krnově

Zdeněk Gaja st.

Krnovská košíková patří mezi sporty, které si po celou dobu své činnosti udržují vysokou výkonnost. Vždy naše týmy si hned od svého založení vybojovaly čestné postavení mezi nejlepšími v kraji. Do 1. ligy jsme to sice nikdy nedotáhli, ale 2. ligu ( a někdy i na předních místech) hráli jak muži tak i ženy. Dorostenci i žáci hráli nejvyšší soutěž ve svých kategoriích a minižáci zvítězili dokonce 2x v mistrovství ČR.

Ono je to docela jistě tím, že hned od začátku se sešlo dost nadšených a zapálených lidí, kteří se doslova obětovali krnovskému basketu. V našich poměrech to jinak nešlo a ani v budoucnu to pravděpodobně jinak nepůjde.

60let

Hned po osvobození, kdy se do Krnova začali stěhovat hlavně mladí lidé (v té době byl Krnov „městem mladých“), zahájili svou činnost spolu s fotbalisty i další sporty jako hokej, stolní tenis, tenis a také box, který byl na vysoké celostátní úrovni. Samozřejmě brzy začal svou činnost i Sokol. A tady to všechno vlastně začalo. V Sokole, kromě normálního cvičení, se začala hrát odbíjená a když přišli další „přistěhovalci“, hrála se na výborné úrovni. Někteří novousedlíci, hlavně Přerováci, hráli doma také košíkovou a tak se o ni začali pokoušet i tady v Krnově. Nebylo to vůbec jednoduché a než propadl první balón košem (ten byl pěkně šišatý a ještě šněrovací), trvalo to nějakou dobu. Košíková v Krnově, na rozdíl od ostatních sportů, neměla žádnou tradici. Ale v roce 1946 se podařilo sestrojit první basketbalové konstrukce a ty byly namontovány v sokolovně. Později jsme pro košíkovou získali i prostory na 2. ZŠ, kde jsme až do vybudování tělocvičny u 1. ZŠ nejvíce trénovali.

Musím však znovu vzpomenout ty, kteří se vlastně zasloužili o to, že se košíková hraje v Krnově více jak 60 let a to stále na velmi slušné úrovni. Na samotném začátku to byli hlavně Aleš Otáhal (Ajka), Ivoš Otáhal (Utah), Vladimír Padrta (Lála), Antonín Zavadil (Žofka), na krátkou dobu Ota Olšina a Lešek Gagalík. Po příchodu z vojny se velice zapojili Standa Diener a Tomáš Švestka. Jako tělocvikář nastoupil na krnovské gymnasium Stanislav Kovařík a to byl další nadšenec, který měl veliký podíl na rozvoji krnovské košíkové.

60let

Protože mužů bylo málo, provedli „nábor“ mezi studenty gymnasia. Tenkrát totiž ještě neexistovala dorostenecká soutěž a tak dorost brali mezi sebe a postupně jsme tak doplòovali „mužský“ kádr družstva. Někteří vydrželi až do sportovního důchodu, stali se trenéry či funkcionáři, někteří postupně zanechali aktivní činnosti nebo se odstěhovali. Myslím si však, že alespoň ti, kteří stáli u zrodu, by měli být jmenováni. Byli to Josef Kroupa, Eda Šmehlík, Leoš Sigmund, Jan Kondek, Zdeněk Gaja, Miloš Smička, Luboš Malík, Zdeněk Pohořelský, Jaroslav Figala, Luděk Subčík, Vašica, Josef Měrka, Milan Nohavica a další, ale to už bylo v dalších letech. Už je to opravdu dávno. Něco mi vypadlo z paměti a jestli jsem na někoho zapomněl, prosím za prominutí nebo ještě lépe za doplnění.

Na jedno se však nezapomíná. Jsou to chvíle prožité na tréninku, na zájezdech, na utkáních či soustředěních mezi bezvadnými kamarády a kamarádkami. Byli jsme dobrá parta, která zvládala všechny úspěchy i neúspěchy. Bez přátelství, nadšení a taky obětavosti by košíková v Krnově tak dlouho nevydržela hrát tak důstojnou úlohu. Přeji všem současným hráčům, trenérům a funkcionářům, aby se jim dále dařilo udržet košíkovou v Krnově na takové úrovni, jakou si vzhledem ke své dlouhodobé tradici zasluhuje.